MARA CHANO ZY TOVYUH
Sasa
YSMU
ARMENIA
1. Pino Mari tovyuh nata Mara chano zy tovyuh
1.1 Ko 2007 eima vawkho hawpa noh daiti, ABeipa Zisu pina ko daiti liatah cha Chano nata Pino nazyh he Pupa nata Chapaw naw hawtah vatlah nata khitlyh liatah ala lila ngyu vei ei, atahma taitah chhao middle east rah thokha zy cha chano na he mo pahnai hmeisei eitah Palestine, Lebanon, Syria natah Iran rah zyh he eima sai khialah chano na he povyuh pa abu patah popa natah hmia zydua cha po vyuh pa tah khu hlachyh eitah Chapaw pasaina latua lei patah khokha pua pachhao apasai vei ei pachai ta Saudi Arabia rah , he hlei khotah chano he property hneipa hawtah ahnei pazy ama y holo hla chyh.. apei ta hmasei natah ngiachhi chhie hmeisei patah ei hmo,
1.2 Ko 2007 eima vaw kho hawpa liatah Chokhazopa tlaitah Pino Mari hnotah tovyuh avaw pi haw pa he khizaw rah zydua liatah chanona zydua zohna tawtah khaina lathloh la avaw pangiahsa talei theihpa cha vei. Pino Mari tovyuh cha ahy hmatah la pa kha ei se tah patah chho pa chhao kha avaw cha hra, Chona nazy phopa liatah arona chaipa nata araro hneichaipa acha thlyu awh, arona zi reitia leipa acha.
13. Mara society liatah chano nazy tovyuh deikua pakha tatah eima sai pazi titah mohthlie pathla khi chata ngiary chhao achhi chachyta leipa hawtah eihmo, chhokha liata ryu hnei vei ei, sawchano avaw pi natah hmiaphao panano tah sawchapaw avawpi natah vao-aw thipa tah aly tyhpa Marasaw hlupi eima hnei, Marasaw khisatotuna liatah chano nazy tovyuh he liasa mopasia tah tao pathi adai hmeisei bah patah eihmo.
2. Author chhokha sitano zyh Tovyuh sai tua bei su veih
2.1 Sasa chhokha he example tah vaw sai tua su veih “ sitano pano hnei natah nawtah pakha pila pa eihnei, achuna natah akhei hawpa kyh liatah social problem he hlupi eima hnei pa hawtah eihmo pachapasina vata acha hmeisei, sitano naw hmia liatah namo chano naw zy chala y molo hla te u, achuna chhao he pyhraw nama pass thei khiala adai khaw tapa tah chhokha lia eima reih tyh pa kha mei bei vana, hmeisei ta khiala thapatlo patah eima bao awpa kha acha taraw.
2.2 keima rilapa pachapasina vatah sitano nazyh achuna liata hmasi vei ei tapa cha ado khai hlei lei pa awtah chasala rilapah kei natah einopaw zyh attitudes ado leina vatah sitano nazy hlaotlona hlupi nata tovyuh hlupi pahlei padia pa acha tapa cha pakha tatah saipazina tawtah ei hmo papuah.
2.3 Atahma pacha natah ei ngiapachhi zi cha reithei pa cha vei..angia pachhi awpa hmotao pa he eima thazeina laichai pa chhao acha ngyu awh, chhokha liatah chano nazy disao eima chhuana dei adai lei patah chhokha liatah eisitano na he eipaw ryu totheina tovyuh hnei veih ei, asia kaw patah reih haw natah eipaw y na-ryu to awpah zy a y laka khialah sitano nachhao he tovyuh pipa ama cha hra awh eitah haw”.
2.4 kei chhokha ngalah cha leitah Mara pa chhokha khazi tlai macha keimo chhokha hlatah aparu via pazyh ama y holo thei hra. Sawchano zyh a palai kheithei leipa nata alykhei thei leipa Mara nopaw hlupi eima hnei hlachy pa chhao he keimo chhathiepa saw zyh tah eima mei awpah cha chachyta vei..pachana palo phao panano awpa cha vei.
3. Pino thokha zy Tovyuh
3.1 Kothiepah vaw tlo daihma haw hy pitah Super power ahnei pa USA rah presidential election daiti 2008 chhaoh eima tlo daihma haw, ahy ma American next President avaw cha awh tapah he Khizaw rah hlupi tah mokawh patah ama saipazi chyu. Democrat party tawtah Presidential candidate Pino Hilary Clinton chhao he presidential hopeful candidate pakha chatah Presidential candidate Chapaw (Pupah) hlupi hnei holo eitah Pino Presidential Candidate cha Hilary Clinton pakha deita he acha,
3.2 Pino Hilary Cliton he anoha y hmeisei tah eima hmo, chano Pino acha vatah nawvia chachy ta vei, expertise, poll natah analyzer hlupi reihpa zy alaichadaih na tawtah Pino Hilary Clinton he zawpi hlupi tah ama kho kaw hrapah acha ngyu awh. Pino Dr Condeliza Rice US secretary of States nata Pino Nancy Peloci zy chhao he Puhpa hlupi natah Armerican zawpi ta ama chizah kawpah ryurei tuh pa ama cha hra.
3.3 UK rah liatah rah Nopaw Lupah head of the state acha pachhao he abeizuano Pino Queen Elizabeth II acha, Prime Minister tah sawkhah na lia power hneina ala awpa notah Pino Queen Elizabeth tawta pasaina ahia tua tyh pakha acha, UK rah pitlopa liata Pino abeizuano he zawpi tah ama chiza kawpa natah abie ama natlie kawpah Sawkha ryureitu nazyh tah abie ama zyh leima pa acha.
3.4 Germany rah he khizaw adyuhna pi a einona daiti liata thatlo kawpa rah vaw chata atahma chhaoh acha hlah chyh hra.. Germany sawkha liatah molaichaipa head of the state cha Chancellor Pino Angela Merkel acha, EU ,USA, Russian zy likaw tah role lai kawpa play ngala pa Pino Chancellor Angela Merkel he zyhna kyh liatah phahnai angiah kawpa hawtah ama reityh pa chhao ei theih tyh hra.
3.5 India rah liata power ahnei chaipa cha congress party leader Pino Sonia Gandhi acha, Prime Miminister chhao he nama vaw cha bei ma y tapah taihtah direct power ahnei pa Pino pakha avaw cha hra, African rah thokha nata Philippine rah President chhao he Pino naw pyulyu tah ama vaw cha. Atahma hla Pakistan rah popaloh pa liata sawkhana tao awpah achhua ngala pachhao he Pino Benazir Bhutto acha
3.6 Rah hropa cha reileih tah Burma rah liata mopathachaipa nata zawpi tah Priminister chata ama tlyh haw chiepa ama khochaipa cha Pino Suu Kyi a vaw cha hra.
4. Biepachhana
4.1 Mara chano/ Mara Pino nazy chhao abeizuano, President, Prime Minister, Chancellor chatheina nama hnei pa hawta chiphapa hlupi cha Cho la tawtah Khazopa tlaitah namo liata avaw so hawchiepa acha. Nama tovyuh rona kawpa he ahy hmata chala pa chachy ta kha ei se, namo liatah pabosa theina thazah a y, Mara chano zy tiama sila tovyuh nama hnei pa he ahy hmatah cha pahlei padia pa rai kha ei se.
4.2 Analyzers nata expects hlupi bie reina tawta saipazi patah 21st century taw hecha chapaw hlatah chanona he nga achhi via ba eitah, achuna asapa achu pazy chhao he chapaw hlata chano na he ama hma asi via kaw bah, Oxford lia zy he chano nawh he tlao ama hlu via ba patah ei pahno hra, Oxford Union liatah President chhao kha Pino na acha, eima university liachhao he chapaw hlata chanona he ama hma asi via kaw University Rector chhao he Pino Korhar acha, Marasaw liachhao chano na he hmasina sosana liata vawropi ama vaw kiathyh hmeiseih haw, tiama via sila hmopha taona kyh liatah ahy hmatah cha mopahnai chachyta kha ei se.
4.3 Ko 100 avaw kho hawpa Papu RA Lorrain (Marasaw zy Pawhrapa Vailimapaw ) daiti nochah Mara chanona zy he chahawtah ala liliah ngyu veih eih, chasala chhathiepah vawtlo bah pitah keimo chhah Marah Gospel Centenary khai tawh he cha Marachano nazyh khaihbah sila, ahra bah sila keimo chapaw naw hlatah talent nama hnei viaba pazyh he amochha thaih patah tiama papua su vei, Mara chano nazy tlotheina rah, khi nata su maih liata chano chana nawh chachyta leipa sala, hnabei dei chachyta lei patah hmiala totah hria papuah leima su vei, keimo chhathiepa tawh hela chano nazy he Khazopa ta tlao ahma kho via ba ngyu aw..
4.4 Mara society lia chhao chano naw he mopahnai rai lei patah bao viahri sila khokheina tomai tah tobi ei si, chhokha lia chhao sawchapaw tah ahmo tlahpa tovyuh zydua sawchano chhao pato sa leima ba sila tovyuh so via pazy cha athatlolei viapa zy khokhei sila, Mara Nopaw nazy chhao Mara chano na he ryu totheina tovyuh pie ba sila ahy chhokha lia raitah chano na he disao chachyta khao lei patah pananona hnei leipa mokhao tah sai thei ba sila nopakia no tah Mara chano nazy ma haw ngala pa zy chhao he basai thei awpa ta achhua chyu bei su veih, Mara chapaw nazy chhao Mara chano nazy tah kohlupi chho ama vaw pahlei hawpa tovyuh zydua avawdi khei hyh aw patah tlua bah su vei.
4.5 Mara chano nazy hroparei ei sala, tovyuh zy hnei khai bah ei sala, disaona tawtah free khai ba ei sala, mopahnaina puasai khai ba ei sala, chyhsa taotupa Cho Khazopa tah Pino Mari nata Pino Sara zy hnota tovyuh avaw pie hawpa zydua kha Mara chano zy chhao to ba ei sala, Abei pata Marachano nazy peimaw pah byhna hlupi vao via rili maw sy. AMEN.
Dated 12/12/2007
Yerevan